V prvním čísle jsme si na základě dostatečného množství nezpochybnitelných a ověřitelných důkazů ukázali, že o žádný virus v „pandemii koronaviru“ nejde. Je tedy logické, že nemůže jít ani o nějakou „ochranu“ před ním. Tlak na očkování se každopádně na přelomu října a listopadu 2021 zvyšuje do neúnosných mezí. Systém sahá lidem na holou existenci. Záměr vidí i slepý: Genový koktejl musí být do těla injikován všem. Za každou cenu. Proč? Je covid‑jehla klíčovým instrumentem Velkého restartu (Great Reset), který finalizuje transhumanistické odlidštění člověka? Slouží proticovidová „vakcinace“ instalaci plošné digitální poroby s nepřetržitou, absolutní kontrolou nad vším co, kdy a kde jedinec dělá? Lze plány globalistických pseudoelit – proniknout do těla člověka a spojit lidský organismus se strojem, resp. umělou inteligencí – doložit? A jak to myslel šéfvývojář Googlu, Ray Kurzweil, když prohlásil, že „nanoroboti v krvi [!] by mohli bojovat s nemocemi a darovat věčný život“? Do jaké míry tyto a další výroky nesmírně bohatých a vlivných lidí souvisí s tím, co jsme kvůli diktátu politiky nuceni zažívat každý den? Komu tato politika vyhovuje, kdo z ní profituje?
Omezit se při posuzování současné očkovací hysterie pouze na „očkování proti covidu“ by však bylo chybou. Jistě: Jde o nevyzkoušený genetický experiment plný velkých neznámých, jenž po sobě už nyní zanechává nejfatálnější politické a zdravotní následky, jaké dvousetletá historie preventivního injikování cizích látek do zdravého těla nepamatuje. To je však jen (prozatímní) špička ledovce. Kronika „největšího výdobytku lidstva“, jak medicínsko‑farmaceutický komplex očkování sebejistě prezentuje, je totiž skrz naskrz plná příběhů v mnoha ohledech nikoli nepodobných tomu covidovému. Je to kronika omylů, přešlapů, vědomých lží, pseudovědeckých maškarád a promyšlených podvodů prováděných na lidech za dosažením, udržením a hromaděním peněz a moci. Kritici správně namítají, že „očkování proti covidu“ je neúčinné, neprověřené, nebezpečné. Zdůvodňuje se to mj. tím, že jeho vývoj netrval „dostatečně dlouho“ (osm, deset a více let), jak je tomu v případě „klasických“, „osvědčených“ vakcín.
Vzniká pak dojem, že konvenční vakcíny proti tetanu, záškrtu, spalničkám atp. podmínku bezpečnosti, účinnosti a nezbytnosti splňují. Fakta však hovoří jasně: Nic z toho není pravda! Prospěšnost očkování je jedno z ústředních dogmat pokroku moderní západní společnosti. Existuje dostatečné množství indicií, v jednotlivých případech dokonce i jednoznačných důkazů, že jeho nekritické uctívání přineslo lidstvu více utrpení než užitku. Covidové hry při veškeré své obludnosti nabízí jedinečnou příležitost se s tímto dogmatem věcně, ale o to důsledněji jednou provždy vypořádat. Dění ve světě ukazuje, že propásnout tuto šanci si už nemůžeme dovolit.
Každú knihu prijímajte kriticky a vždy uvažujte samostatne. Vždy používajte aj viac zdrojov a porovnávajte ich.
